Jak se u nás natáčel další díl pořadu Chcete mě?

Tentokrát bylo počasí opravdu objednané :-). Když přijel televizní
štáb, tak docela hustě mrholilo. No, režisér zavelel:  „Jde se dovnitř, vše
si zatím připravíme a bude pěkně!“ Světe div se. Bylo pěkně a dokonce se i
sluníčko občas na nás podívalo. Celý štáb byl jako vždy dobře naladěn,
jen pana Srstku trápila škytavka. Dokážete si představit se škytavkou
něco povídat? Fakt se to nedalo a to se chudák pan Zdenek tak snažil.
Ale to by v útulku nesměla být banda ženských, (celkem 5), aby se na
nějakou tu zaručenou metodu nepřišlo. Jedna z metod byla od
dobrovolnice Ivy: „Dejte ruce dozadu.“ A už do Zdenka lila sklenici vody.
No, neptejte se jak, ale škytavku jsme vyléčily přesně do konečného
povídání. Dobré 3 hodinky byl od škytavky pokoj a vše štáb krásně
natočil. Kdyby občas neprojel vlak či motorka, tak by za chvilku
nebylo co dělat. To by byla ale vlastně škoda. Takový krásný
den s prima lidmi naladěnými na stejnou vlnu, jako my v útulku, se musí
užít :-)! A srandy bylo hodně. Co musím prásknout?

Zdenek Srstka při záběru kamerou jen na pejska (bez zvuku) začal o něm
povídat. A tak krásně mu to šlo. Co darebáci (v dobrém slova smyslu)
neudělali? Nechali ho pěkně povídat a propojovací kabel se zvukem
držel pan zvukař v ruce. Vzájemné pohledy, pokrčení rameny a úsměv na
tváři – to jsou signály, kterých si nešlo nevšimnout. A nechali ho to
dopovídat až do konce, a pak zazněla nemilosrdná věta: „Zdenku dobrý,
ale zkus si to ještě jednou a se zvukem.“ 🙂 Nešlo se nezasmát.

Pan Zdenek zařval s humorem: „Běžte do p……“. A zopakoval si to celé
znovu a jak jinak než s úsměvem na rtech. Jsou to profíci, je to
paráda. Za to náš rozhovor, nevím, nevím, jak dopadne. Byla mně
kladena jedna otázka. Tak jsem si v duchu připravila odpověď a říkala
jsem si, že to bude dobré. No jo, bylo by, kdyby pan Srstka nechrlil jednu
otázku za druhou. Takže na mém výraze bude jistě dost patrné, že jsem to
opravdu nečekala a poněkud jsem znervózněla. Po slově „STOP“ jsem ze
sebe vyhrkla, že jsem to nečekala. Ale odpověď zněla: „To je dobrý, alespoň
to bude spontánní.“

Nejen já, ale všichni jsme zvědaví, jak se to povedlo. Každý rok se díky
pořadu umístí pejsci do nových rodin. Už ani nevíme v kolikátém rocebyl unás štáb poprvé, ale vždy je dlouho na co vzpomínat a čemu se
zasmát. Renata, Maruška a Kristýna vodily pejsky na natáčení a já
tentokrát seděla na rozkládací židli. Ne, že bych si hrála na
režisérku, jako se na mě pokřikovalo, ale měla jsem menší úraz kyčle, a
tak chodit a stát moc nešlo. No, však si dokážete asi představit, jak se
různě pokřikovalo, když nás ženských bylo 5 a chlapů přesila :-).

A koho že uvidíte? Je těžké z tolika pejsků a kočiček vybrat jen pár
vyvolených. Blesk – labrador, který je v útulku už od roku 2011, byl
jasný adept. Pak také poloslepý Teddy – třeba se právě na něj usměje
štěstí. Líza a Anetka jsou poslední dvě holky z 11 psů, kteří žili ve
špatných podmínkách v Oldřichově na Hranicích. Máme tu Filípka, toho už
také pan veterinář po roce přeočkovával. A koho dalšího? Podívejte se
v neděli na ČT2 ve 12.05 a dozvíte se více 🙂